Egypt

Egypt, země pyramid, faraónů, písečných pláží, zlatavého slunce a pestrobarevného vodního světa.

Egypt

Doporučujeme: Nadace Tomáš Krsek Foundation | podpora nadaných českých studentů.

Historie Egypta - Jak se žilo v Egyptě - Bydlení

Vynecháme-li příbytky králů a vysokých hodnostářů, byla kultura bydlení spíše stinnou stránkou starého Egypta. Velikost, provedení a vybavení záviselo, mnohem více než dnes, na postavení majitele domu. Takový dům vyšší střední třídy míval jedno až dvě patra. V přízemí (někdy i ve sklepích) byly dílny a obchůdky, v prvním patře pak "kanceláře" a místnost pro hosty a v druhém patře teprve vlastní obydlí majitele domu. Schodiště spojující jednotlivá patra vedlo i na střechu, kde byly umístněny sýpky, skladovaly se další věci a byly zřízeny i letní lůžka na spaní. Proti pádu byla střecha ohraničena nízkou zídkou. Obvyklým stavebním materiálem byly sušené cihly z nilského bahna a slámy (teprve od dob faraóna Džosera se začal uplatňovat kámen). Výroba cihel spočívala v několikadenním namáčení této směsi, což způsobilo začínající rozklad slámy, ze které se pak uvolňovala lepkavá látka, která dávala cihle potřebnou celistvost a pevnost. Cihly byly spojovány maltou ze směsi hlíny, písku, plev a slámy. Někdy byly použity namísto cihel i velké desky z bahnité směsi. Strop tvořily trámy datlových palem pokryté palmovým listím, hliněnými cihlami, nebo udusanou hlínou, pokryté vrstvou vodotěsného bahna. Podlahy domů byly z udusané hlíny, hliněných dlaždic, anebo ze směsi bahna a střepů, která byla pískem vybroušena do naprosté hladkosti. Stěny domů bývaly omítnuty a natřeny vápnem, popř. ještě zdobeny malbami. V některých případech se stěny obkládaly např. dřevem. Okna byla poměrně nevelká a vysoko. Z praktických důvodů se Egypťané snažili situovat okna na sever, odkud přicházel příjemný chladnější vánek ze severu, od Středozemního moře. Naopak se chránili před západním větrem, který zejména koncem zimy a začátkem jara přinášel ze Sahary množství písku a prachu. Dveře a některá okna byly ze dřeva.

K základní vnitřní výbavě domů patřilo ohniště (popř. kamna), někdy i přenosné, lavice, židle (některé i s opěrkami), stůl, větší i menší skříně, pro odkládání předmětů sloužily i četné výklenky ve zdech a postele. Postele byly hliněné popř. dřevěné, ve formě paland, pokryté rohožemi, popř. vyplétané a s matracemi. Při spaní si hlavu opírali o podhlavničky ze dřeva, kamene, či kostí, tvarovaných do oblouku podepřeného nožkou na široké spodní části. Neodmyslitelnou výbavou byly olejové lampičky na svícení.

Kamenem úrazu egyptských obydlí byly odpadky a výkaly. Ačkoli odpadky hospodyňka čas od času vymetla, neskončily většinou dále, než za prahem domu (ostatně podobně je tomu i v mnoha dnešních afrických městech, Egypt je dnes v tomto směru naštěstí trochu více poevropštěn). Jen vyjímečně byly ve městech zřízeny veřejné skládky, ti co měli blízko k Nilu, odhazovali zbytečnosti tam. Dalším problémem (problémem z našeho pohledu) byly výkaly, a to jak lidské, tak zvířecí. Se svou potřebou si Egypťané příliš hlavu nelámali, ti zámožnější měli doma záchody ve formě samostatné místnůstky s hliněnou nádobou zpola naplněnou pískem. Trus na ulicích sbíraly a sušily ženy a střádaly jej jako nejlevnější palivo. Je až zarážející, že tak vyspělá civilizace, jakou byl Egypt, nedokázala vybudovat kanalizaci ani zavést do domů tekoucí vodu (mnohé asijské a americké kultury dosáhly v tomto směru až neuvěřitelné zručnosti a složitosti), snad je to díky všude přítomné a dostupné vodě Nilu a také jisté africké mentalitě.

Autor článku: Martina M., Faraon.wz.cz

TOPlist